reaper-590x330

[Recenze] Reaper – Tale of a Pale Swordsman

Máte rádi dobré hry? Kdo ne, že. Máte rádi arkádové akční hry? Ještě lépe. Libujete si v RPG prvcích a fantasy? Pak právě pro vás je hra Reaper – Tale of a Pale Swordsman od tuzemských Hexage, vyplatí se jí věnovat váš čas? To se dozvíte v dnešní recenzi.

O Reaper – Tale of a Pale Swordsman (dále jen Reaper), jsme vás nedávno informovali, coby o novém dílku našich velmi šikovných tvůrců ze studia Hexage. Hra se žánrově řadí někam na pomezí arkádové hry a RPG, což je vcelku odpovídající, hra totiž v žádném případě není čistokrevným RPG, spíše si jen z RPG bere ty nejzásadnější prvky, které pak ve zjednodušené a zábavné formě servíruje v průběhu hraní jinak vcelku čistokrevné arkádové akční hry.

Hra vás uvítá jednoduchým a příjemným menu, ve kterém se např. dozvíte, že Reaper umí pracovat se synchronizací her skrze Google účet, tedy s funkcí, kterou Google představil tento rok na konferenci I/O. Díky tomu nikdy nepřijdete o svoje achievementy a co především, hru rozehranou na tabletu si klidně můžete zahrát na telefonu bez ztráty předchozího postupu – stačí jen provést přihlášení k účtu a problém je vyřešen.

Screenshot_2013-09-19-15-44-48Screenshot_2013-09-19-15-45-04Screenshot_2013-09-19-13-54-05

Před zahájením hlavního příběhového dějství vás hra provede tutoriálem, ve kterém se naučíte pracovat se hrou a především pak způsob boje. Osobně bych doporučil věnovat této části tréninku trošku pozornosti, ne že ho jen tak projdete, jako to prvně udělal já. Může se totiž stát, že potom trošku narazíte v samotných soubojích, při kterých je velmi dobré znát všechny pohyby, které vaše postava může vykonat.

Samotné ovládání je sice jednoduché, ale žádá si trošku nácviku, ke kterému právě onen trénink slouží. V případě použití ovládání přes displej (hra má integrovanou podporu pro gamepad) se na levé straně ovládá pohyb postavy a na pravé straně potom gesty a ťukáním ovládáte samotné útoky, které však do jisté míry taky probíhají i automaticky – jakmile se přiblížíte k nepřátelskému stvoření, tak váš „bledý šermíř“ začne automaticky švihat mečem. Ze začátku se to zdá zvláštní a zbytečné, ale jakmile přijdou první náročnější souboje, tak se s tímto chováním naučíte pracovat a uvítáte jej.

Screenshot_2013-09-17-15-51-47Screenshot_2013-09-17-20-43-39Screenshot_2013-09-17-20-43-49

Už jsme nakousnuli souboje, tak se jim pojďme na chvíli věnovat více – v každé bojové epizodě jste vhozeni do jakési uzavřené arény, ve které musíte pozabíjet vše nepřátelské dříve, než se tak stane naopak. Tyto bojové arény v sobě obsahují různé nástrahy, např. oheň, který vás pochopitelně pálí, méně pochopitelně však nezpůsobuje žádnou újmu vašim nepřátelům, ale berme to jako ústupek hratelnosti v soubojích.

Samotné souboje co do obtížnosti ze začátku rostou nahoru, ale po cca půl hodině hraní se obtížnost srovná a následně se už zvyšuje jen nárazově u nějakých klíčových soubojů – u hlavních cílů úkolu apod. Celkově je obtížnost ale skvěle vyvážená a souboje představují výzvu, ale v žádném případě nenastává nekončící frustrace a časté prohrávání je spíše důvod k přehodnocení taktiky v soubojích, která se s ohledem na odlišné útoky různých nepřátel může (musí) lišit. Co trošku dojem z obtížnosti trošku sráží je skutečnost, že každý prohraný souboj můžete po prohře zase zopakovat, na druhou stranu to nepochybně bude vyhovovat casual hráčům, kteří na mobilních zařízeních beztak převažují.

Screenshot_2013-09-17-20-31-36Screenshot_2013-09-17-20-39-52Screenshot_2013-09-19-13-59-46

Mezi souboji se pak přesouváte na jakési mapě světa, kde také probíhá veškeré příběhové pozadí hry. Klikáním na displeji se dopravujete mezi body na mapě, kde můžete přijímat a plnit úkoly, které se sice na první pohled odlišují povahou, ale v zásadě jde jen o další vysílání do boje. Zároveň můžete ve světě hry také obchodovat s výzbrojí a meči, které si průběžně měníte za lepší. Nákupy výbavy probíhají výměnou za měnu v podobě zlaťáků, které sbíráte v průběhu soubojů a také je obdržujete z plnění úkolů, mezi nimiž si většinou můžete vybírat a nemusíte nezbytně jít po jedné pevně dané lince. Zde se projevuje prvek, se kterým se tvůrci chlubili v propagaci – možnost hrát hru opakovaně a přes to jinak. Společně s možností odlišného vylepšování vaší postavy je to skutečně možné. Od děje ani od samotného podání této dynamiky v něm nečekejte nějakou dechberoucí hloubku, přes to se však jedná o funkční a příjemné zpestření hry jako celku, za které si lidé z Hexage zaslouží pochvalu.

Jeden příklad za všechny – strážný vás pošle na hlídku, protože jde, cituji „o… ehm, dívku…“, můžete ho odmítnout a jít dál, nebo přijmout úkol. Následně se tedy přesunete na onu hlídku, zde se kolem může prosmýknout skupinka jakýchsi fantasy stvoření, ta můžete nechat a přečkat do dalšího dne, nebo na ně zaútočit. A zde se to zase větví – zaútočíte, nebo počkáte, co bude další den? Já počkal a následkem toho na mě další den zaútočila skupina zdivočelých zvířat, co by se stalo, kdybych zaútočil já? Následně zase kolem projde hlídka imperiálních stráží a vy je buď necháte, nebo na ně zaútočíte a seberete jim peníze. Tato zápletka pochopitelně pokračuje, ale na popis pointy to stačí – právě tyto otázky jsou to, co ve hráčích bude po celou dobu vzbuzovat touhu zahrát si hru opakovaně.

Screenshot_2013-09-17-15-51-05 Screenshot_2013-09-17-20-28-58 Screenshot_2013-09-17-20-48-28

Co do dynamiky se ve světě vyskytuje ještě jeden prvek, který bude známý např. hráčům Pokémonních her z Gameboye – při pohybu přírodou se totiž může stát, že na vás naprosto náhodně nějaké stvoření zaútočí, což vás v určitých momentech může sice zdržovat, ale jedná se o další oživení světa a prvek, který umocňuje dojem, že žádná rozehraná hra nebude úplně stejná.

Schopnosti a sílu postavy můžete měnit v zásadě dvěma způsoby – při každé nové úrovni si můžete vybrat jednu se tří schopností – vlastností (např. vyšší zdraví/lepší síla útoku na zemi/lepší kritický zásah, atp.) a to potom ještě podepřete průběžným obměňováním výbavy vaší postavy, které jsme už zmínili výše. V důsledku tedy roste síla hlavního hrdiny, ovšem nikterak zásadně nepřerůstá schopnosti nepřátel.

Jestli po nějaké stránce Hexage odvádějí skvělou práci napříč všemi svými hrami, tak je to audiovizuální podání. A Reaper to celé podtrhuje. Hra nemá žádné kýčovitě efekty, žádné dechberoucí a náročné grafické vymoženosti. Ale není to tím, že by to v Hexage neuměli, je to tím, že oni to nepotřebují. Na Reapera je radost koukat a to mi potvrdilo i několik dalších lidí, kteří mě viděli hru hrát. Hra je po vzhledové stránce krásně udělaná a neomrzí ani po delším hraní. Ze screenshotů to nemusí být tolik patrné, ale animace a živost scén ve hře je opravdu na výborné úrovni.

2013-09-19 18.29.282013-09-19 18.38.062013-09-19 18.37.45

Je to hodně subjektivní, ale osobně mi připadá, že po zvukové a hudební stránce Reaper trošku zaostává za grafickým zevnějškem hry. Není to o tom, že by nazvučení hry nestálo za řeč, jen je… průměrné. Neohromí, ani neurazí. A to je ten problém – v kontrastu s krásným a silně nadprůměrným vizuálem hry to působí, že zvuku se nedostávalo stejné péče. Po kvalitativní stránce je vše profesionálně zpracované a nazvučení je čisté, ale působí poněkud nemastně-neslaně.

A tím se dostáváme k poslednímu bodu hry – k optimalizaci. Jak bylo řečeno, hra má krásné, ale nepřeplácané grafické provedení, což ruku v ruce vede k dobrému zážitku ze hry i na starších zařízeních. Můj technologicky již obstarožní Samsung Nexus S si se hrou poradil bez jakéhokoliv zaváhání, takže hru si zahraje opravdu každý, kdo má telefon alespoň loňské střední třídy.

The video cannot be shown at the moment. Please try again later.

Ve zkratce je Reaper – Tale of a Pale Swordsman kvalitně odvedená práce, která nabízí spoustu zábavy jak náročnějším pařanům, tak příležitostným hráčům. S ohledem na rychlý a akční systém soubojů je ideální na rychlé hry v MHD, či přes přestávku ve škole, zároveň ale dokáže zabavit i na delší dobu díky systému pohybu po světě, možnosti odlišných voleb ve světě a vývoji postavy. V základu si hru můžete pořídit zdarma na Android a Windows Phone (iOS verze podle všeho čeká na schválení), v tomto stavu hrát až do doby, než váš bojovník dosáhne desáté úrovně, následně můžete do hry investovat 60 Kč, či 100 Kč za dražší edici, která přináší bonusový obsah.

Můj čistě subjektivní názor je, že minimálně v žánru arkádových her na Androidu jde o jednu z nejlepších her vůbec. Koneckonců můžete se o tom přesvědčit sami, když je hra v základu zdarma a ani následně není omezena mikroplatebami, jen jednorázovým poplatkem, který je bez debat lepším přístupem.

Hra byla testována na zařízení Samsung Nexus S.


logo-app
App Name
HEXAGE
Free   
pulsante-google-play-store
pulsante-appbrain
qrcode-app

wpstore



INZERTNÍ SDĚLENÍ


Mé nadšení pro mobilní tématiku začalo u legendární Nokie 3310, se kterou jsem vyrůstal. Dnes používám LG G2 a nadšení mě stále neopustilo. :-) Kromě toho studuji IT, mám rád fantasy, psaní, Formuli 1 a MMORPG.