Dva týdny zpět jsme vám slibovali, že přineseme recenzi fitness náramku Fitbit Charge. Náš kousek se jeví jako bezproblémový, takže nám do testování nepřišly v tomto hledisku žádné neočekávané problémy, tudíž vám můžeme toto velmi zajímavé zařízení hrdě představit a „poreferovat“ o něm. Pojďme na to!
Fitbit Charge je jedním ze tří náramků, které v říjnu loňského roku kalifornská společnost Fitbit představila. Jedná se o duchovního nástupce modelu Force, který byl kvůli problémům s páskem stažen, tudíž tento neduh je v nové generaci již vyřešen. Charge je z trojice představených (Charge, Charge HR, Surge) nejméně vybavený a zároveň nejlevnější (což ovšem neznamená levný). Pojďme se tedy podívat, zda má co nabídnout.
Začneme klasicky obsahem balení. Ten je uchován v podlouhlé krabičce typické pro zařízení společnosti Fitbit a pokud nepočítáme krátký manuál, tak v balení naleznete 3 věci:
Jednotka Fitbitu Charge je na rozdíl od svého předchůdce Fitbitu Flex pevně zabudována v pásku, takže je nutné si barvu i velikost dobře zvolit před samotnou koupí, protože není možné vyndat modul a umístit ho do jiného řemínku. Na fotkách níže vidíte krom fotografie balení i nabíjecí kabel, který zasunete jedním koncem do USB portu, druhým do portu na Fitbitu. O samotné délce nabíjení se budu zmiňovat později, nyní jen dodám, že nabíjecí konektor je poněkud atypický, tudíž je to první věc, kterou bych v případě koupě doporučoval hlídat, protože ztráta tohoto cenného kabelu by se mohla poněkud prodražit.
Designová stránka produktu je hodně subjektivní záležitost a nelze tedy jednoznačně říci, zda je Fitbit Charge pěkný designový doplněk nebo něco, co nikdy nemělo spatřit tento svět. Já osobně se přikláním spíše k první možnosti, neboť se mi decentní provedení Charge líbí (stejně jako model Flex, který byl možná ještě o chlup hezčí díky menší velikosti). O zpracování se však již dá objektivně mluvit. Tlačítko na boku se mačká poměrně dobře, poklepání už není tak stoprocentní, ale stále funguje velmi obstojně. Největší slabina se ovšem skrývá v samotném upnutí řemínku. Jeden konec totiž „zacvaknete“ do druhého, což je poměrně rychlá metoda, ale také náchylná k opačnému procesu. Nejeden člověk tak již Fitbit Charge ztratil, což je skutečně nepříjemné. V cizině se z toho důvodu prodává vylepšení BitBelt, které zabrání rozepnutí. V ČR je ovšem podobná vychytávka k nesehnání, takže asi nejlepším a nejdostupnějším řešením budou o-kroužky. Drobnou vadou na kráse je i fakt, že displej je u našeho modelu umístěn lehce nakřivo, ale bez podrobnějšího zkoumání si toho člověk nejspíše nevšimne (dodatek: jeden z majitelů Charge nám řekl, že má displej také nakřivo – je možné, že je to takto záměrně, neboť je Fitbit na ruce také křivě, tudíž se to ve výsledku „vyrovná“). U zpracování je dobré podotknout, že Fitbit Charge není voděodolný – déšť by zařízení neměl ublížit, ale do sprchy ho v žádném případě nebrat.
Nyní přišla na řadu nejdůležitější kategorie. Funkce tohoto náramku jsou přeci hlavní důvod, proč si takové zařízení pořídit. Začneme výčtem toho, co náramek měří – počet kroků, ušlou vzdálenost, vystoupaná poschodí, spálené kalorie, aktivní minuty a spánek. Další funkce zahrnují notifikaci se jménem volajícího a vibrační budík. Ušlá vzdálenost, spálené kalorie i aktivní minuty přímo závisí na ušlém počtu kroků. Ty měří Charge dle mého názoru poměrně slušně, je ovšem nutné počítat s napočítanými kroky navíc (desítkami/stovkami za den za různé činnosti, kdy nechodíte, ale vaše ruce se pohybují). Ušlá vzdálenost je pak vypočítána díky délce kroku, kterou zadáte do nastavení. Obecně je počítání kroků poměrně slušně fungující, pokud je pro vás však zásadní každý metr (spíše však desítky metrů) a chcete Fitbit použít k měření ryze sportovní aktivity, lepší bude nějaký stroj s GPS. Funkce měření vystoupaných poschodí je z mého pohledu spíše „pro zajímavost“, neboť měření probíhá vestavěným altimetrem (k měření využívá atmosférického tlaku) a zmást přístroj je velmi snadné (přechod z domu ven a podobné situace). Obecně však dokáže orientačně ukázat, kdy jste se překonávali výškový rozdíl.
Měření spánku je automaticky aktivované, takže není třeba mačkat žádné tlačítko. To je pro mnoho lidí výhoda, já osobně to vnímám trochu diskutabilně, ale je pravda, že zatím jsem neměl problém. V každém případě můžete případné naměření „falešného“ spánku (ležíte u TV a bez pohybu vnímáte film, náramek to může zaznamenat jako spánek) v administraci odstranit. Spánek samotný je jinak zaznamenáván dobře – a to včetně pohybů během spaní.
Dlouhým podržením tlačítka na boku je možné aktivovat režim „cvičení“, kdy se spustí stopky a aktivita je zaznamenávána separátně a následně bude v příslušném oddílu uložena i po synchronizaci. Taková je idea, realita bohužel v současnosti moc nefunguje, neboť se cvičení velmi často vůbec nesynchronizují. Minimálně tak můžete režim cvičení použít tak trochu jako stopky.
Další funkcí je notifikace se jménem volajícího. Ta dle informací funguje dobře, sám jsem ji však otestovat nemohl, neboť v aplikaci pro systém Windows Phone zatím není možnost tuto notifikaci povolit. Na závěr pouze zmíním vibrační budík – v administraci (či skrze aplikaci) můžete nastavit časy, ve které má budík zavibrovat. To by bylo vše k základním funkcím, pojďme se podívat na displej.
Zařízení disponuje OLED displejem, na kterém si můžete zobrazit čas (lze nadefinovat vzhled ciferníku), kroky, vzdálenost, vystoupaná poschodí, spálené kalorie a další čas budíku. Pořadí těchto informací je možné libovolně přeskládat. Displej dále zobrazí notifikaci o jméně volajícího. Zapínání displeje a přepínání informací je realizováno tlačítkem na boku, případně si poklepáním na Fitbit můžete zobrazit předvolenou informaci. Rozhraní Fitbitu vám umožní zadávat i vypitá pití, snědená jídla či vaši váhu pro detailnější informace – tyto věci však nejsou závislé na Charge, takže se jimi nebudu podrobněji zabývat.
Co se baterie týče, Charge zvládne na baterii běžet zhruba 7-9 dní (ovlivněno hodně tím, jak používáte displej a jak často synchronizujete), nabití trvá přibližně 2-3 hodiny.
Příjemný faktorem Fitbitu je určitá „gamifikace“, kdy dostáváte odznáčky za splněné úkoly (např. celková ušlá vzdálenost). Pro vaše chození také bude určitě motivující počet přátel, neboť být stále na konci žebříčku není to, co bychom chtěli, že?
Nyní se dostáváme k synchronizaci, jedné z velice silných stránek zařízení od Fitbitu. Díky přiloženému USB adaptéru totiž můžete synchronizovat vaše údaje skrze Bluetooth 4.0 s počítačem a dále i mobilními zařízení se systémy iOS, Android a Windows Phone. To je skutečně chvályhodné a zaručuje to, že pokud vám náhodou odpadne některý z vašich strojů, určitě se najde nějaký, který synchronizaci s Charge obstará. Na těchto zařízeních si zároveň můžete zobrazit vaše statistiky – buď v přehledném webovém rozhraní nebo přímo v příslušné aplikaci.
Dostáváme se k závěru recenze. Začnu tím, co se mi na Fitbit Charge nelíbí – náramek se může poměrně lehce rozepnout, hodně uživatelů má defektní baterie, režim cvičení spíše nefunguje než funguje a měření schodů to samé. Notifikace ohledně volání není bohužel podporována na Windows Phone, což mě jakožto uživatele tohoto systému také mrzí. Voděodolnost by také přišla vhod. Mezi věci, které hodnotím kladně, patří poměrně dobré měření kroků (nepřesnost je celkem přijatelná), měření spánku, vibrační budík, široké možnosti synchronizace a velice dobře čitelný displej.
Když nyní uvedu cenovku zařízení – zhruba 3500 Kč – asi budou někteří trochu šokovaní. Cena je totiž obecně u tohoto typu příslušenství vysoká, dovolím si říci až zbytečně moc.
Proč si tedy podobné zařízení koupit?
Proč si něco takového nekupovat?
Fitbit Charge však není jediný v oblasti fitness náramků. I ve vlastní stáji má pár soupeřů – pokud však zavítáme do jiné cenové hladiny, najdeme třeba Xiaomi Mi Band, který nabízí podobné funkce (i něco navíc) v jiném těle. A kolik stojí? Převedeno na počty, za jeden Charge jich můžete mít pět. A to už se vyplatí pořádně se zamyslet nad tím, komu dáme své peníze – obzvláště ve chvíli, kdy Fitbit není schopen vydat relativně bezporuchová zařízení, takže i koupě takto drahého produktu je tak trochu nákup zajíce v pytli. Ale jak se říká – risk je zisk – můj „zajíc“ totiž stál za to!
