Balloondroid je vcelku nová hra od slovenského vývojáře Adama Travnika, nebo také travasa_dev, jak se prezentuje na Google Play. Jedná se o chytlavou hříčku s příjemnou grafikou a až překvapivě vysokou obtížností, která dokáže zvednout ze židle i trpělivé matadory s rekordními výsledky z Flappy Bird.
Balloondroid si od začátku na nic nehraje, jednoduché menu vás vpustí rovnou do hry, přičemž před úrovní vám akorát vysvětlí základní principy ovládání – ťukáním na displej vyvoláváte větrák, který odfukuje balón. Vašim cílem potom není nic jiného než balón dopravit z bodu A do bodu B, ale jakkoliv jednoduše to může v textu znít, vězte že už od prvních úrovní se budete muset zatraceně snažit. Váš balón totiž nesmí narazit do žádné překážky a přistát může pouze v cílovém bodě, to celé potom musíte ideálně zvládnout dost rychle abyste splnili časový limit odměněný bonusovou hvězdičkou, a také je ještě vhodné vyzvednout někde bokem v úrovni ukrytý diamant – opět udělující bonusovou hvězdičku.
Když to všechno v klidu a bez újmy zvládnete, získáte plné bodové ohodnocení – a že je potřeba, na rozdíl třeba od Angry Birds zde nestačí úroveň pokořit na jednu hvězdičku a jít dál, neboť další obsah si odemykáte právě úspěšným plněním předchozích úrovní. Těch na první pohled není zrovna moc (18), ale vězte že pokořit je všechny je výzva, kterou za jeden večer nezvládnete. Další úrovně budou průběžně přibývat, nebo to autor alespoň slibuje.
Po herní stránce jde o opravdu výborný kousek, který skvěle balancuje mezi jednoduchou casual hratelností a poměrně vysoce nastavenou obtížností, která se ještě stupňuje jak do hry vstupují další a další překážky, třeba v podobě pevně daných větráků, či platforem které nejdříve musíte odemknout. Plnění úrovní se tak nestává jen soutěží ve hbitostí prstů na displeji, ale také v pamatování – protože optimální „speed-run” v některých případech na první pokus zkrátka nelze provést, dokud si nezapamatujete jak a kde máte zrovna položit prst.
Grafická i zvuková stránka hry odpovídá one-man projektu, takže nezarazí žádnými dechberoucími efekty, ani kdovíjak komplexními texturami. Na LG G2 se Snapdragonem 800 se zdálo, že i přes jednoduché zpracování animace není tak plynulá jako u jiných her s podobným nádechem, nebo třeba i o dost komplexnější grafikou. Samotné hratelnosti to ale nijak překáží, a jelikož autor hru nabízí zcela zdarma bez jakýchkoliv mikrotransakcí, můžeme jeho Balloondroid jedině doporučit všem, jenž mají rádi klasické mobilní arkády, které kromě příležitostné zábavy přináší i zajímavou výzvu. Přejeme pevné nervy a hbité prsty, budete je potřebovat!
